Co odpovím, když se mě někdo zeptá, proč jsme si pořídili shibu? Většinou říkám, že jsem chtěl sice menší plemeno, ale ještě pořád PSA. Plnohodnotného psa, který dokáže ujít 20 km túru v horách, uběhnout se mnou pár kilometrů na pilinovce, proskákat houštinou v lese tak, že se o psa nebudu muset bát. Prostě žádný vyložený "gaučák". Velikostí jsme byli omezeni, protože prozatím bydlíme v 2+kk a než to dotáhneme k domečku, tak to ještě chvilku bude trvat.
Poté, co jsme vzali v potaz tyto věci se nám poměrně zúžil výběr. Od partnerky měli dříve doma japonskou akitu a tak jsme se začetli do článků o shibách. A bylo vlastně rozhodnuto. V mnoha běžných povahových rysech "jsem se našel". Chtěl jsem tedy toho samostatného, čistotného, "akorát" velikého a výkonu schopného čtyřnohého parťáka prostě doma mít.
Shibu mohu doporučit, když:
- Chcete mít doma samostatně myslícího parťáka do nepohody.
- Chcete mít doma plnohodnotného, avšak rozměrově menšího, psa.
- Chcete mít doma psa, který má předpoklady pro to, aby vydržel doma sám poměrně bez problémů i několik hodin.
- Nechcete mít doma načůráno.
- Nechcete mít pořád psa takříkajíc "za zadnicí".
- Nechcete mít doma uštěkaného psa (třeba v bytě).
- Nemáte rádi typický pach psa - shiby totiž zapáchají méně, než běžní psi.
Na co si dovolím upozornit:
- Myslete na to, že bude potřeba, abyste byli důslední (nebo alespoň já jsem důsledný při výchově být musel a i tak došlo sem tam ke znehodnocení nějaké té utěrky, úchytky na nábytku apod.).
- Myslete na to, že když chcete shibu vychovat, sebere to pravděpodobně trochu více času, než by tomu mohlo být u jiného plemene.
